drátu je správně nastavena, když je dosaženo
bzučení vysokou frekvencí. Regulaci rychlosti
podávání drátu můžete využít k mírnému zvýšení
nebo snížení provaření při daném nastavení teploty
(zvýšením nebo snížením rychlosti podávání drátu).
Jakmile použijete nové nastavení teploty, jiný
průměr drátu nebo jiný typ svařovacího drátu, je
nutné tento postup doladění provést znovu.
6. Techniky svařování
Zásah elektrickým proudem může mít
za následek smrt!
Aby nedošlo k ZÁSAHU ELEKTRICKÝM PROUDEM,
neprovádějte svařování, pokud stojíte, klečíte nebo
ležíte přímo na uzemněném obráběném kusu.
6.1 Pohyby s hořákem
Posun hořáku označuje pohyb hořáku podél
svařovaného spoje a skládá se ze dvou prvků:
směru a rychlosti. K dosažení správné housenky
svaru je nutné, aby byl pohyb svařovacího hořáku
po svařovaném spoji prováděn plynule a správnou
rychlostí. Příliš rychlý, příliš pomalý nebo nepravidelný
pohyb neumožňuje správné natavení nebo vede ke
vzniku hrudkovité, nerovnoměrné housenky.
Směr posunu je směr, kterým se hořák pohybuje
podél svařovaného spoje ve vztahu vůči lázni.
Hořák je buď TLAČEN do lázně (viz obr. G (a) na
straně 9), nebo TAŽEN od lázně (viz obr. G (b)
na straně 9). U většiny svařovacích prací se hořák
táhne podél svařovaného spoje, aby obsluha lépe
viděla na lázeň.
Rychlost posunu je rychlost, jakou je hořák tlačen
nebo tažen podél svařovaného spoje. Při konstantním
nastavení teploty platí, že čím vyšší je rychlost
posunu, tím nižší je provaření a tím nižší a užší je
dokončená housenka svaru. A podobně platí, že čím
nižší je rychlost posunu, tím hlubší je provaření a tím
vyšší a širší je dokončená housenka svaru.
6.2 Typy svarů
Jakmile se lépe seznámíte s novou svářečkou
a zdokonalíte se ve vytváření jednoduchých
housenek svaru, můžete začít zkoušet vytvářet různé
typy housenek svaru.
ŠŇŮRKOVÁ HOUSENKA vzniká, když se hořák
pohybuje v přímém směru a drát i tryska jsou
udržovány uprostřed nad svařovaným spojem.
(Viz obr. H (a) na str. 9.)
ŠIROKÁ HOUSENKA se používá k ukládání kovu
v širší vrstvě, které nelze dosáhnout pomocí šňůrkové
housenky (bez kývání). Lze jí dosáhnout kýváním
elektrody ze strany na stranu s krátkou prodlevou na
konci každého výkyvu při podélném pohybu. Tímto
způsobem lze zlepšit provaření.
(Viz obr. H (b) na str. 9.)
6.3 Poloha při svařování
Vodorovná shora je nejjednodušší ze všech
svařovacích poloh a používá se nejčastěji. Pokud
je to možné, používejte vždy
vodorovnou polohu shora, protože v ní nejsnáze
dosáhnete dobrých výsledků.
(Viz obr. I (a) na str. 9.)
Svařování ve vodorovné poloze na svislé
stěně se provádí téměř stejným způsobem jako
u vodorovné polohy shora s tím rozdílem, že úhel B
(viz „UCHOPENÍ HOŘÁKU") se liší tím, že drát je
nasměrován více na kovovou část nad svařovaným
spojen, aby lázeň nestékala dolů a zároveň aby
bylo i nadále možné zachovat dostatečnou rychlost
posunu. Dobrý výchozí bod pro úhel B je přibližně
30 stupňů směrem DOLŮ od kolmého směru
k obráběnému kusu.
Ve svislé poloze se mnoha lidem snáze svařuje,
protože hořák je tažen shora dolů. Zabránit stékání
lázně dolů může být ovšem obtíženější. Při tlačení
hořáku zdola nahoru budete mít lepší kontrolu nad
lázní a budete moci použít nižší rychlost posunu, aby
bylo dosaženo hlubšího provaření. Při svařování ve
svislé poloze je úhel B (viz „UCHOPENÍ HOŘÁKU")
obvykle udržován na nulové hodnotě, zatímco
úhel A se zpravidla pohybuje v rozmezí 45 až
60 stupňů z důvodu lepší kontroly nad lázní.
(Viz obr. I (b) na str. 9.)
Poloha nad hlavou je nejobtížnější svařovací
poloha. Úhel A (viz „UCHOPENÍ HOŘÁKU") musí
být udržován na hodnotě nanejvýš 60 stupňů.
Dodržením tohoto úhlu omezíte nebezpečí odkapání
roztaveného kovu do trysky. Úhel B je třeba udržovat
na nulové hodnotě, aby byl drát namířen přímo
na svařovaný spoj. Pokud vám bude lázeň příliš
odkapávat, zvolte nižší nastavení teploty. Lepších
výsledků dosáhnete se širokou housenku místo
šňůrkové.
(Viz obr. I (c) na str. 9.)
6.4 Svařování s více průchody
Spoje na tupo. Při svařování silnějších materiálů na
tupo si musíte připravit okraje spojovaného materiálu
tak, že hranu jednoho nebo obou spojovaných
kovových kusů zbrousíte. Díky tomu se mezi oběma
kovovými kusy vytvoří drážka ve tvaru písmene V,
kterou bude potřeba svařit. Ve většině případů bude
ke spojení drážky ve tvaru V potřeba více než jeden
průchod, resp. více než jedna housenka.
Vytvoření více než jedné housenky na stejném
221