Masimo RD SET E1 Mode D'emploi page 68

• Venózní pulzace mohou způsobit falešně nízké odečty SpO
Trendelenburgově poloze).
• K tepové frekvenci zobrazované na displeji pulzního oxymetru se může přidávat pulzace intraaortálního podpůrného
balónku. Porovnejte tepovou frekvenci pacienta se srdeční frekvencí zjištěnou vyšetřením EKG.
• Senzor nesmí mít žádné viditelné defekty a poškození a nesmí být patrná změna barvy. Pokud má senzor pozměněnou
barvu nebo je poškozený, přestaňte jej používat. Nikdy nepoužívejte poškozený senzor ani senzor s odkrytým
elektrickým obvodem.
• Kabel a kabel pacienta veďte vždy tak, abyste maximálně snížili riziko, že se do nich pacient zamotá nebo se jimi uškrtí.
• Používáte-li pulzní oxymetrii během celotělového ozáření, musí senzor zůstat mimo ozařované pole. Pokud je senzor
vystaven záření, mohou být odečty nepřesné nebo se během aktivní ozařovací periody mohou zaznamenávat nulové
hodnoty.
• Nepoužívejte senzor během vyšetření MRI ani v prostředí MRI.
• Fungování senzoru mohou narušovat silné zdroje okolního světla, například chirurgické lampy (obzvláště ty s xenonovými
světelnými zdroji), bilirubinové lampy, fluorescenční lampy, infračervené tepelné lampy a přímé sluneční světlo.
• Abyste zabránili narušení činnosti senzoru okolním světlem, správně senzor přiložte a v případě potřeby jej překryjte
neprůhledným materiálem. Pokud při silném okolním světle nepřijmete potřebná opatření, nemusí být měření přesné.
• Vysoké hladiny COHb či MetHb se mohou objevit i při zdánlivě normální hodnotě SpO
COHb či MetHb je nutné provést laboratorní analýzu (CO-oxymetrii) vzorku krve.
• Zvýšené hladiny karboxyhemoglobinu (COHb) mohou ovlivnit přesnost měření SpO
• Zvýšené hladiny methemoglobinu (MetHb) ovlivní přesnost měření SpO
• Zvýšené hladiny celkového bilirubinu mohou ovlivnit přesnost měření SpO
• Nitrožilně podaná barviva, jako je např. indocyaninová zeleň nebo metylénová modř, nebo barvy aplikované externě
(např. nepoživatelný inkoust) mohou ovlivnit přesnost měření SpO
• Závažná anémie, nízká arteriální perfuze nebo pohybový artefakt může ovlivnit přesnost odečtů SpO
• Nenamáčejte senzor ani jej neponořujte do žádné kapaliny. Mohl by se poškodit. Senzor nesterilizujte.
• Senzor nijak neupravujte ani nepřizpůsobujte. Úpravy nebo modifikace by mohly ovlivnit jeho výkon a přesnost.
• Nepokoušejte se senzory Masimo ani kabely pacienta opakovaně použít u více pacientů, upravovat, opravovat či
recyklovat. Mohlo by dojít k poškození elektrických součástí a v důsledku toho i k ohrožení pacienta.
• Upozornění: Senzor vyměňte tehdy, když se zobrazí výzva k jeho výměně nebo když se po dokončení řešení potíží
s nízkým SIQ dle postupu v uživatelské příručce monitorovacího zařízení stále zobrazuje zpráva o nízkém SIQ.
• Poznámka: Senzor se dodává s technologií X-Cal®, aby se minimalizovalo riziko nepřesných odečtů a neočekávaného
přerušení monitorování pacienta. Senzor zajistí monitorování pacienta po dobu až 168 hodin. Po použití u jednoho
pacienta senzor zlikvidujte.
POKYNY
A) Volba umístění
UPOZORNĚNÍ: Před použitím se ujistěte, že senzor není mechanicky poškozen a nemá zlomené ani odřené vodiče či
poškozené části.
• Postupujte podle obr. 1. Upřednostňovaným místem měření je dutina na vnitřní straně ucha (concha cavum [A]).
(Na obrázku jsou dále označeny tragus [B], ušní lalůček [C] a raménko helixu [D].)
• Místo aplikace by mělo být zbaveno nečistot. Před umístěním senzoru je třeba zkontrolovat, zda je místo aplikace čisté a bez
příznaků zarudnutí, otoku, infekce nebo popraskání kůže.
B) Připojení senzoru k pacientovi
1. Otevřete sáček a senzor vyjměte.
2. Postupujte podle obr. 2. Vhodným orientováním senzoru zajistěte, aby se hvězdička (1) na raménku světelného zdroje
senzoru nacházela před pacientovým uchem. Zlehka od sebe oddalte raménko světelného zdroje a raménko detektoru
tak, aby mezi nimi vznikla vzdálenost umožňující přetažení senzoru přes ušní lalůček. Vložte raménko světelného zdroje
dovnitř ušního boltce tak, aby přilehlo k povrchu dutiny na vnitřní straně ucha (concha cavum).
3. Raménko detektoru umístěte na zadní stranu ucha (2). Ploška raménka detektoru z měkčeného materiálu by měla
přiléhat k zadní straně ucha, aniž by došlo k přehnutí kterékoli její části.
4. Drážku (3) v dolní části senzoru umístěte do polohy, ve které se bude nacházet pod nejmenším úsekem ušního lalůčku.
Po připevnění ušního senzoru E1 lze jeho polohu dodatečně upravit tak, aby bylo zajištěno maximální pohodlí pacienta.
Ujistěte se, že senzor v žádném místě nezpůsobuje stlačení kůže. Doporučuje se, aby se světelný zdroj nedotýkal tragu.
5. Nelze-li dosáhnout řádného přilehnutí ušního senzoru E1 k uchu, je třeba zvážit použití senzoru Masimo pro opakované
použití nebo nalepovacího senzoru umístěného v jiném monitorovacím místě.
6. Postupujte podle obr. 3. Pacient musí otočit hlavu na opačnou stranu, než je ucho, ke kterému je senzor připevněn.
Upevněte upevňovací výstupek na kabelu k upevňovací plošce. Sejměte krycí vrstvu z upevňovací plošky. Upevněte
plošku k pokožce v oblasti ramenou pacienta. Nepřipevňujte k oděvu pacienta.
(např. při regurgitaci trikuspidální chlopně či
2
.
2
.
2
.
2
68
. Při podezření na zvýšené hladiny
2
.
2
.
2
9025B-eIFU-0119