Pokyny Pro Čištění - Bresser Pollux 150/1400 EQ3 Mode D'emploi

Podle potřeby můžete nyní pomocí ohebné hřídele zaměřit hvězdu
přesněji a upravit nastavení ostrosti obrazu na zaostřovacím kole (obr.
16, B).
Kromě toho můžete také výměnou okuláru (menší ohnisková vzdá-
lenost) nastavit vyšší zvětšení. Pamatujte však, prosím, že zvětšení
hvězd není příliš patrné.
TIP:
i
Okuláry jsou systémy čoček přizpůsobené lidskému
oku. Okulárem se snímá obraz vznikající v ohnis-
ku objektivu, t.j. stává se viditelným a to několikrát
zvětšený. Používají se okuláry s různými ohniskovými
vzdálenostmi, aby bylo dosaženo různých zvětšení.
Začněte každé pozorování s okulárem s nižším
zvětšením (= vyšší ohnisková vzdálenost od 20 mm).
8. Hledání hvězd
Zpočátku vám bude připadat orientace na hvězdné obloze jistě dost
těžká, neboť hvězdy a souhvězdí jsou stále v pohybu a jejich poloha
na obloze se mění podle ročního období, data a hodinového času.
Jedinou výjimkou je Polárka. Skrze ni probíhá pomyslná prodloužená
polární osa Země. Je to hvězda s pevnou polohou a výchozí orientační
bod všech hvězdných map. Na výkrese vidíte několik známých
souhvězdí a uspořádání hvězd, které je možno vidět po celý rok.
Poloha souhvězdí ovšem závisí na datu a hodinovém čase.
Když budete mít Váš teleskop zaměřen na jednu z těchto hvězd, zjistíte,
že Vám hvězda po krátkém čase zmizí ze zorného pole Vašeho okuláru.
Pro odstranění tohoto jevu využijte ohebné hřídele (obr. 16, K)
rektascenční osy a Váš teleskop bude sledovat pomyslnou dráhu této
hvězdy.
9. Kruhové stupnice
Hvězdy a jiná nebeská tělesa se na obloze lokalizují pomocí souřadnic.
Poloha hvězdy ve vesmíru se určuje pomocí rektascence a deklinace.
Deklinace (obr. 23, C) je vzdálenost hvězdy od nebeského rovníku
(obr. 26, d), měřená v úhlových stupních. U hvězd na sever od
nebeského rovníku je počet stupňů pozitivní číslo. Jestliže se hvězda
nachází jižně od rovníku, je počet stupňů označen znaménkem mínus.
Rektascence (obr. 23, J) je na nebeském rovníku měřená vzdálenost
hvězdy od bodu jarní rovnodennosti. Bod jarní rovnodennosti je
průsečík nebeského rovníku se zdánlivou dráhou Slunce (tzv. ekliptika)
(obr. 26, e). Dochází k němu na jaře, kdy je den stejně dlouhý jako noc
(koncem března). Jeho hodnota se vyčísluje vzhledem ke
každodennímu otáčení oblohy v rozsahu od 0 do 24 hodin.
Bližší informace najdete na hvězdných mapách nebo v příslušné
odborné literatuře.
10. Příslušenství
Do základního vybavení Vašeho teleskopu patří několik dílů
příslušenství (obr. 2). Podle daného modelu to mohou být:
10.1. Okuláry:
Výměnou okulárů určujete požadované zvětšení Vašeho teleskopu.
Vzorec pro výpočet zvětšení:
Ohnisk. vzdál. teleskopu : Ohnisk. vzdál. okuláru = Zvětšení
Příklady:
700 mm : 25 mm
700 mm : 9 mm
700 mm : 4 mm
10.2. Zenitové zrcadlo (pouze refraktor):
Zenitové zrcadlo (obr. 2, 19) způsobuje obrácení obrazu (zrcadlové) a
používá se proto pouze k pozorování oblohy.
10.3. Převracející čočka:
Aby bylo možno pozorovat správně orientovaný obraz, je možno použít
převracející čočku.
Povolte svěrací šroub (obr. 25, X) a odmontujte všechny součásti
příslušenství z hrdla okuláru (obr. 1, 6). Pak vložte převracející čočku
(obr. 2, 20) přímo do hrdla okuláru a opět utáhněte pevně rukou
svěrací šroub. Potom nasaďte okulár (např. f=20 mm) do otvoru
převracející čočky a utáhněte svěrací šroub (obr. 25, Y).
= 28 x
= 78 x
= 175 x
- 81 -
10.4. Barlowova čočka:
Pomocí Barlowovy čočky můžete dosáhnout dodatečného zesílení
zvětšení o trojnásobek.
10.4.1 Montáž a manipulace u čočkových teleskopů
Když používáte čočkový teleskop, má být Barlowova čočka zasazena
výlučně do zenitového zrcadla (obr. 13a, X). Sundejte tedy okulár ze
zenitového zrcadla a nahraďte jej Barlowovou čočkou. Poté nasaďte
nejprve okulár s velkou ohniskovou vzdáleností a utáhněte svěrací
šroub k zajištění pevně rukou (obr. 24).
10.4.1 Montáž a manipulace u zrcadlových teleskopů
Když používáte zrcadlový teleskop, povolte, prosím svěrací šroub na
hrdle okuláru (obr. 13b, X) a odmontujte okulár z hrdla okuláru. Pak
nasaďte Barlowovu čočku rovně do hrdla okuláru a utáhněte svěrací
šroub opět pevně rukou. Poté nasaďte nejprve okulár s velkou ohnis-
kovou vzdáleností na Barlowovu čočku a zajistěte jej svěracím šroubem
(obr. 24).
11. Demontáž:
Po, doufejme, zajímavém a úspěšném pozorování se doporučuje celý
teleskop uskladnit v suché a dobře větrané místnosti. U některých
modelů teleskopů můžete montáž a stativ oddělit jednoduchým
rozšroubováním. Přitom zůstanou Vaše nastavení na montáži zachová-
na. Nezapomeňte nasadit ochranné kryty proti prachu na otvor tubusu
a na hrdlo okuláru. Také byste měli všechny okuláry a optické součásti
příslušenství dobře uložit do odpovídajících přihrádek.
TIP:
i
K astronomickému pozorování se převracející čočka
nehodí. Pracujte zde pouze se zenitovým zrcadlem
a jedním okulárem. Pro pozorování Země a přírody
můžete převracející čočku s jedním okulárem použít.
POKYNY pro čištění:
Čočky (okuláry a/nebo objektivy) čistěte pouze měkkou tkaninou
neuvolňující vlákna (např. z mikrovláken). Tkaninu nepřitlačujte příliš
silně, aby nedošlo k poškrábání čoček.
Pro odstranění odolnějších zbytků nečistot navlhčete čisticí tkaninu
kapalinou pro čištění brýlí a mírným tlakem otřete tkaninou čočky.
Chraňte přístroj před prachem a vlhkostí! Ponechejte přístroj po použití,
a to především při vyšší vlhkosti vzduchu, aklimatizovat po určitou dobu
při pokojové teplotě, aby se odpařila zbytková vlhkost. Nasaďte ochran-
né kryty proti prachu a uložte přístroj do dodávaného pouzdra.
ČÁST III – Dodatek
1. Možné objekty pozorování
Dále jsme pro Vás vybrali několik velmi zajímavých nebeských těles a
hvězdokup, ke kterým uvádíme vysvětlení. Na příslušných vyobrazeních
na konci návodu si můžete prohlédnout, jak budete vidět objekty ve
Vašem teleskopu s dodanými okuláry při dobré viditelnosti.
Měsíc (obr. 31)
Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země.
Oběžná dráha: ve vzdálenosti cca 384.400 km od Země
Průměr: 3.476 km
Vzdálenost: 384.401 km
Měsíc je znám od prehistorických dob. Je to po Slunci druhý
nejjasnější objekt na obloze. Jelikož Měsíc oběhne Zemi jednou za
měsíc, mění se stále úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem, což je
dobře vidět na cyklech fází Měsíce. Doba mezi dvěma po sobě násle-
dujícími fázemi úplňku činí asi 29,5 dnů (709 hodin).
Souhvězdí ORION / M42 (obr. 32)
Rektascence: 05:32.9 (hodiny : minuty)
Deklinace: -05:25 (stupně : minuty)
Vzdálenost: 1.500 světelných let
Se vzdáleností zhruba 1600 světelných let je mlhovina v Orionu (M42)
nejjasnější difúzní mlhovinou na obloze – je viditelná pouhým okem a je
vděčným objektem pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších poln-
CZ