6. Příslušenství
Do základního vybavení Vašeho teleskopu patří několik dílů příslušenství
(obr. 2). Podle daného modelu to mohou být:
6.1. Okuláry
Výměnou okulárů určujete požadované zvětšení Vašeho teleskopu.
Vzorec pro výpočet zvětšení:
Ohnisk. vzdál. teleskopu : Ohnisk. vzdál. okuláru = Zvětšení
Příklady:
Ohnisk. vzdál.
Ohnisk. vzdál.
teleskopu
okuláru
700 mm
20 mm
700 mm
4 mm
6.2. Zenitové zrcadlo (pouze refraktor)
Zenitové zrcadlo (19) způsobuje obrácení obrazu (zrcadlové) a používá
se proto pouze k pozorování oblohy.
6.3. Barlowova čočka
Pomocí Barlowovy čočky 3x (20) můžete dosáhnout ztrojnásobil zesílení
zvětšení.
6.3.1 Montáž a manipulace u čočkových teleskopů
Když používáte čočkový teleskop, má být Barlowova čočka zasazena
výlučně do zenitového zrcadla (obr. 12a, 19). Sundejte tedy okulár ze
zenitového zrcadla a nahraďte jej Barlowovou čočkou. Poté nasaďte
nejprve okulár s velkou ohniskovou vzdáleností a utáhněte svěrací
šroub k zajištění pevně rukou (obr. 21, Z).
6.3.2 Montáž a manipulace u zrcadlových teleskopů
Když používáte zrcadlový teleskop, povolte, prosím svěrací šroub na
hrdle okuláru (obr. 21, X) a odmontujte okulár z hrdla okuláru. Pak
nasaďte Barlowovu čočku (20) rovně do hrdla okuláru a utáhněte svěrací
šroub opět pevně rukou. Poté nasaďte nejprve okulár s velkou ohnisko-
vou vzdáleností na Barlowovu čočku a zajistěte jej svěracím šroubem
(obr. 21, Z).
6.4 Upevnění smartphonu
Umístěte okulár do upevnění smartphonu a pevně utáhněte šroub (obr.
23, X) na upevnění. Pak vložte upevnění smartphonu s okulárem do
hrdla okuláru (6) nebo zenitového zrcadla (19) (u čočkových teleskopů) a
upínací šrouby (obr. 23, Y) na hrdle nebo zenitovém zrcadle pevně utáh-
něte. Nyní spusťte kamerovou aplikaci na svém smartphonu. Přitiskněte
smartphone na desku a zajistěte, aby pevně držel. Kamera musí přiléhat
přesně nad okulárem. Vycentrujte smartphone přesně centrálně nad
okulárem, aby se obraz na Vašem displeji zobrazoval přesně vycentro-
vaně. Případně použijte funkci zoom, aby se displej správně zobrazil na
vašem smartphonu. Přísavky musí být suché, čisté a bez jakéhokoliv
prachu a nečistot. Neneseme odpovědnost za smartphony, které kvůli
chybné obsluze spadnou a rozbijí se.
7. Demontáž
Po, doufejme, zajímavém a úspěšném pozorování se doporučuje celý
teleskop uskladnit v suché a dobře větrané místnosti. U některých
modelů teleskopů můžete montáž a stativ oddělit jednoduchým
rozšroubováním. Přitom zůstanou Vaše nastavení na montáži zachována.
Nezapomeňte nasadit ochranné kryty proti prachu na otvor tubusu a na
hrdlo okuláru. Také byste měli všechny okuláry a optické součásti
příslušenství dobře uložit do odpovídajících přihrádek.
Zvětšení
Zvětšení s Barlowova
čočka 3x
35X
105X
175X
525X
POKYNY pro čištění:
Čočky (okuláry a/nebo objektivy) čistěte pouze měkkou tkaninou neu-
volňující vlákna (např. z mikrovláken). Tkaninu nepřitlačujte příliš silně,
aby nedošlo k poškrábání čoček.
Pro odstranění odolnějších zbytků nečistot navlhčete čisticí tkaninu
kapalinou pro čištění brýlí a mírným tlakem otřete tkaninou čočky.
Chraňte přístroj před prachem a vlhkostí! Ponechejte přístroj po pou-
žití, a to především při vyšší vlhkosti vzduchu, aklimatizovat po určitou
dobu při pokojové teplotě, aby se odpařila zbytková vlhkost.
ČÁST III – Dodatek
1. Možné objekty pozorování
Dále jsme pro Vás vybrali několik velmi zajímavých nebeských těles a
hvězdokup, ke kterým uvádíme vysvětlení. Na příslušných vyobrazeních
na konci návodu si můžete prohlédnout, jak budete vidět objekty ve
Vašem teleskopu s dodanými okuláry při dobré viditelnosti.
Měsíc (obr. 24)
Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země.
Oběžná dráha:
ve vzdálenosti cca 384.400 km od Země
Průměr:
3.476 km
Vzdálenost:
384.401 km
Měsíc je znám od prehistorických dob. Je to po Slunci druhý nejjasnější
objekt na obloze. Jelikož Měsíc oběhne Zemi jednou za měsíc, mění se
stále úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem, což je dobře vidět na cyklech
fází Měsíce. Doba mezi dvěma po sobě následujícími fázemi úplňku činí
asi 29,5 dnů (709 hodin).
Souhvězdí ORION / M42 (obr. 25)
Rektascence:
05:32.9 (hodiny : minuty)
Deklinace:
-05:25 (stupně : minuty)
Vzdálenost:
1.500 světelných let
Se vzdáleností zhruba 1600 světelných let je mlhovina v Orionu (M42)
nejjasnější difúzní mlhovinou na obloze – je viditelná pouhým okem a je
vděčným objektem pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších polních
dalekohledů až po největší pozemské observatoře a vesmírný Hubblův
teleskop.
Jedná se o hlavní část daleko většího mraku složeného z vodíku a
prachu, který se s více než 10 stupni rozprostírá přes dobrou polovinu
souhvězdí Orion. Expanze tohoto mohutného mraku trvá několik stovek
světelných let.
Souhvězdí LYRA / M57 (obr. 26)
Rektascence:
18:51.7 (hodiny : minuty)
Deklinace:
+32:58 (stupně : minuty)
Vzdálenost:
4.100 světelných let
Slavná kruhová mlhovina M57 v souhvězdí Lyry je často považována za
prototyp planetární mlhoviny; patří k nejkrásnějším ozdobám letního
nebe na severní polokouli. Novější průzkumy prokázaly, že s největší
pravděpodobností jde o kruh (prstenec) z jasně svítící hmoty, který
obklopuje centrální hvězdu (jež je viditelná pouze ve větších
teleskopech), a nikoli o kulovou nebo elipsovitou plynovou strukturu.
Kdybychom tuto kruhovou mlhovinu pozorovali z boční strany, podobala
by se mlhovině M27, zvané Činky. U tohoto objektu se díváme přesně
na pól mlhoviny.
Souhvězdí Lištičky / M27 (obr. 27)
Rektascence:
19:59.6 (hodiny : minuty)
Deklinace:
+22:43 (stupně : minuty)
Vzdálenost:
1.250 světelných let
Mlhovina M27 neboli mlhovina Činky v souhvězdí Lištičky byla vůbec
první planetární mlhovina, která byla objevena. Dne 12. července 1764
objevil Charles Messier tuto novou a fascinující třídu objektů. Tento
objekt vidíme téměř přesně z jeho rovníkové roviny. Pokud bychom se
mohli podívat na mlhovinu Činky z některého z pólů, měla by
pravděpodobně formu kruhu a byl by na ni podobný pohled, jaký známe
z kruhové mlhoviny M57.
Tento objekt je dobře vidět již za průměrně dobrých povětrnostních
podmínek i při malých zvětšeních.
- 56 -